Šumavák v kaši

Autor: Daniel Baran <skola(at)nyc-sport.cz>, Téma: Závody, Zdroj: Honza Marek, Vydáno dne: 26. 02. 2008

( Od Honzy Marka z Berouna ) Ve čtvrtek jsem si připravil lyže. Na kratší skate závod mně Mára doporučil LF4 a na to HFBD10. Když jsem mu vyjevil, že jediný HF který mám je Ultima HF (-1až-10) tak mně řekl – „radši jakýkoliv HF, než LF na teplotu“. Na delší trať radil sice Mára raději tu LF4 2x, ale připravoval jsem čtvery lyže (i pro manželku) a tak jsem to o jednu vrstvu ošidil.

Skatemaraton na 15 km

V pátek jsme přespali ve škole ve Vimperku. Odtud jsme v sobotu ráno pokračovali na Kvildu, kde jsme zaparkovali na velkokapacitním parkovišti na bývalé rotě.

marek1

Bylo  zataženo, teplota ráno +3, v době závodu +6. Rozjíždět se ze startu, kolmo nahoru k silnici jsme vyhodnotili jako blbost s tím, že si tento kopeček užijeme dost v závodě, protože ho pojedeme

dvakrát. (S ohledem na nepříznivé počasí v průběhu týdne museli organizátoři přistoupit k modifikaci tratě, takže se nakonec jely 2 okruhy z Kvildy pod el. vedením směr Horská Kvilda - kam až to šlo pak otočka a zpět.). Nakonec jsme se šli trochu „rozjet“ na zbytky sněhu za parkovištěm.

Hromadný start 250 závodníků bylo obvyklé maso, ale na přejezdu silnice Kvilda-Modrava (zdokumentovaném na obrázku) se kupodivu ani moc dlouho nečekalo.

marek3

 Místy tragicky rozměklá trať byla náročná technicky (tolik tygrů a kotoulů na lyžích jsem v jednom závodě snad ještě neviděl), ale také fyzicky. V některých úsecích se musely nohy vytahovat  z 10-15 cm kaše (kdo tvrdí, že to bylo po kolena – kecá). V těchto podmínkách bylo těžké zúročit správnou techniku jízdy. Pro všechny byly ale podmínky stejné. Osobně  hodnotím kladně, že to pořadatelé za těchto podmínek „neodpískali“. Zážitky prý nemusí být  vždy pozitivní – hlavně, že jsou silné.

Lyže mně jely dobře . Po startu jsem začal pozvolna předjíždět a „čisté konto“ jsem udržel až do otočky v druhém kole, kde mě předjel jeden německý závodník, který mně začal s kopce pozvolna odjíždět. Do kopce jsem ho znovu předjel a snažil se ho před závěrečným stoupáním setřást – marně. Po výjezdu na kopec měl prostě lepší přechod a znovu mně začal odjíždět. Poslední šance vysvitla  při sjezdu do cíle, kdy soupeř začal  už na začátku kopce jít do pluhu. Aha bojí se – říkal jsem si. Tak jsem to pustil, podjel  ho a v zatáčce jsem byl asi o 10 metrů před ním – jenže jsem se v té rychlosti po třetím přešlápnutí zařízl do kaše a bylo po souboji. Když jsem se vyhrabal z pádu byl 15 m přede mnou – takže spurt v kaši se pak již nekonal.

 marek2

Čas 1:13:32  mně vynesl 18.místo v kategorii. Ztráta na vítěze 22:20 nepotěšila. Celkově spokojenost a opravdu zážitek.

 

 

 

Skimaraton na 35 km klasicky

Se jel na zkrácené trati – končilo se na Filipově Huti . Jelikož byla předpověď počasí jasná a start byl až v 11 hod, dal jsem v klidu už v sobotu večer na modrou gumu červený klister KR 70 od SWIXu a  do toho jen pár „žíhanců“ stříbra. (Servis SWIX mazal druhý den ve stanu universal K22). Pan školník říkal, že byly ráno ve Vimperku mínus dva. Na startu na Modravě, kam nás z Kvildy dovezla kyvadlová doprava byly ještě při rozjíždění v 10 hodin krásné pevné tvrdé stopy. Ty posléze vlivem celodenního slunce začaly měknout.

Řazení do koridorů na startu jsem moc nepochopil. První vlna  byly čísla 1-100, pak byl volný koridor, kam se postupně „vsockli“ různí VIP protekcionisté a pak byl „zbytek světa“. Vystartovalo se tak nějak pozvolna plynule asi 5 minut před startem. Mačkanice nebyly až tak velké. Kolem Roklanského potoka byly se vinuly 3 – 4 stopy. Když se začaly při stoupání Za Oblík objevovat první „okna“ na předjíždění - začal jsem si „počítat skóre“ (do té doby se muselo většinou předjíždět „mezi“. Lyže jely dobře do skluzu. V prudších stoupáních jsem kratším krokem a držením na rukách trochu ztrácel a pár borců mně předjelo. V pozvolnějších stoupáních mě předjel málokdo. Na rovinkách a v soupažích jsem předjížděl já. Ve sjezdu od Oblíku mně předjel jen jeden kus, s kterým jsem se „přetahoval“ až k Ptačí nádrži, kde jsem ho definitivně nechal za sebou. S ohledem na počasí jsem tiše doufal, že pořadatelé překvapí vloženou občerstvovačkou třeba na otočce u Nové Studnice. Překvapení se nekonalo a já si sebou táhnul obrovskou „žížalu“ až na Modravu, kde jsem vypil snad 7 kelímků. Občerstvovačka po 20 km je opravdu pozdě! Vzpomněl jsem si, že předloni to bylo podobné.  Příště to chce vlastní bidon  a svoje jídlo!!! Polknul jsem ještě dva kousky banánu, ztěžknul a zlenivěl, takže v pozvolném stoupání proti proudu Modravského potoka, mě začalo pozvolna zezadu předjíždět pár jednotlivců. Jejich útok jsem se snažil odrazit nasazením gelu – pomerančový moc dobrý nebyl – jablko mně chutná víc. Rozjel jsem se až za mostem přes potok. Pocítil jsem sílu a chuť závodit a mimo dvou-třech kopců jsem posledních 8 kilometrů důsledně  do cíle dopíchal soupaží, přičemž jsem předjel něco přes deset závodníků. V cíli potěšil Birell a pěkná čepička.

 

Čas 2:35:53  mně zajistil 42. místo (ze 101)  v kategorii. Ztráta na vítěze však 50:49. Celkově pěkná trať, krásné prostředí zejména kolem Roklanského potoka, milí diváci na Modravě. Příští rok na  Šumavu znovu, ale s vlastním bidonem!

 

Z jiného soudku. Dokumentační foto je jen ze soboty, protože mně opět zradily ve foťáku baterie Conrad 2500 (hrozné samovybíjení). Nedá se srovnat ze Sanyo eneloop 2000 (jsou držáky - doporučuji).

 

 

26.2.2008 v časných ranních hodinách spáchal

Honza Marek - Beroun