Polský BIGOS
Autor: hmyzáci <(at)>, Téma: Zprávy, Vydáno dne: 08. 01. 2008
Zase
jeden z prosluněných víkendů a my se rozhodli,že jelikož máme Jizerky z
naší strany proběhané křížem krážem, podíváme se k našim polským
sousedům.
Autem jsme se přiblížili na Smědavu ,kde jsme nasadili
naše klacky a vydali se směr Jizerka.To,že trasa z Jizerky do Orle není
upravována,jsme zjistili při krkolomném sjezdu k dřevěnému můstku,
vedoucí přez řeku Jizeru,spojující naší a polskou stranu.Po pěší
anabázi ledovým příkrovem jsme s lyžemi v rukou doklouzali k již
skůtrem protáhlé a pěšími turisty vypajdané trase,vedoucí do známé a na
trase jediné hospůdky v ORLE.
Po tomto
vyčerpávajícím pochoďáku jsme zatoužili okusiti nějakou místní
špecialitu.Za pultikem nás oslovil šišlající polštinou vousatý
provozovatel,připomínající Krakonoše a nabidl nám na zahřátí našich
útrob jakesi ťoplije pifko.Čekali jsme, že nám dá pivko odražené,z
basičky,né studené z lednice.Jaké však bylo naše překvapení ,když jsme
po dvaceti minutách čekání obdrželi uvařené ,dorůžova zbarvené pivo
nevalné chuti a vůně.Všimli jsme si,že nejvíce na odbyt jde jakýsi
štrůdl ,coby trhanec,podávající se v miskách a podle kouře
teplý.Zatoužili jsme po tomto sladkém pokrmu,a objednali si ho.Již
podezdřelé ale bylo,že nám ke štrůdlu Krakonoš vnutil dva krajíce
chleba.Po pozření prvního sousta jsme zjistili,že štrůdl není
štrůdl,ale hromada mastného,do tmavě hněda zbarveného zelí,s kouskami
špeku a přismahlé cibule.Abychom byli schopni tento pokrm za 75 korun
dojíst,a ťoplije pivko dopít,museli jsme si doobjednat dalších pět
krajíčků chleba.Po tomto “lahodném“obědu jsme se zvedli,přiložili do
kamen,chvilku naakumulovávali teplíčko a s plnými bříšky vyrazili do
stopy,vedoucí na stadion ve Sklářské Porebě.
Cestou
jsme se jen modlili,aby tento zvláštní polský pokrm nenadělal v našich
střevech paseku,protože další zastávka byla možná až na stadionu.Cesta
se ale obešla bez problémů a my asi po dvaceti munutách dojeli do
Sklarské Poreby.
Zde se nám naskytl pohled na široké,nádherně
upravené běžecké tratě,na kterých se pohybovalo jen pár turistů.Projeli
jsme si zde část závodní tratě Biegu Piastow ,vyšlapali táhlý kopec ke
starému lomu,od kterého byl výhled na Krkonoše a pomalu jsme se začali
točit směr již zmiňovaný přechod,jelikož nás zase čekala pěší turistika
a o to horší,že jsme museli pěšky šlapat celý kopec vedoucí od můstku
až téměř k Jizerce.
Byl
to opravdu náročný kros,lyže vzali za své,nevyhnuli jsme se občasným
kamínkům,vykukující ze slabé vrstvy sněhu-zase budou mít kluci od
Radima Nyče práci.
V podvečerních hodinách jsme už docela promrzlí
nasedli do auta a frčeli do naší inverzní České lípy s jistotou,že
pokud nebude na internetu zpráva o upravené cestě k hraničnímu
přechodu,je lepší zajet přímo ke stadionu do Sklářské Poreby přez
Harrachov , kde nasadíte lyže přímo na parkovišti a skočíte do
suprových stop.Akorát jedna a poslední připomínka pro české
lyžníky,navštěvující často na svých běžeckých výletech hospůdky a
bufíky.V Polsku asi budete zklamaní,protože na celých tratích,kterých
je tu na desítky kilometrů,najdete jen restauraci na stadionu a již
zmiňovanou hospůdku v Orle.Takže rada na závěr: svačinu radši
sebou-pokud nechcete ochutnati již výše zmiňovanou místní
špecialitu-BIGOS.
Polským přátelům ZDAR.
Danielka a Jenda Hmyzákovic