Tma,všude
kolem Vás je tma,vidíte jen obrysy statných smrků,přikrytých bílou
peřinou,měsíček se snaží prosvítit přes mračna pod sebou,do očí vám
padá drobný snížek.Občas v dáli zahlédnete drobné světýlko,které se po
chvíli k vám přiblíží a prosviští kolem Vás .Stejný nadšenec jako jste
vy.
Asi takhle to vypadalo předposlední listopadový večer na běžeckých stopách v Bedřichově.
Na
parkovišti bylo ještě pár aut,což nás utvrdilo,že nejsme sami,kdo se
vydal takhle večer do bedřichovských stop.Nasadili jsme čelovky a
vyrazili jsme ze stadionu směr Nová louka ,kde jsme se rozhodli,že
tentokrát pojedem naši trasu obráceně.tj na Kristiánov,pěkně do
kopečka.Výhodou večerního běhání je,že pořádně nevidíte do dáli,čelovka
vám osvítí jen pár metrů před sebe,tak ani netušíte,kdy přijde to táhlé
stoupání a najednou jste nahoře.
Je to opravdu zážitek ,kolem vás
nikde nikdo,nehrozí střet s turisty jako o víkendu,kdy jsou tratě
přeplněny běžci a turisty,kteří si uprostřed stopy sdělují své zážitky
a popíjejí čajíky z termosek přikusujíce svačinku,aby nabrali sil na
další kilometry .
Po sjezdu na Hřebínek se přidáváme k laufařům z běžecké školy Radima Nyče z Liberce.
Po
zdokumentování celé skupinky vyjíždíme ,v závěsu za nimi až na
Bedřichovský stadion, pozorujíce ladnou jízdu těchto zkušených borců.
Po
převlečení se všichni přemísťujem do malé hospůdky,kde se dozvídáme o
podrobnostech biatlonového klání v Břízkách,které by mělo být na konci
sezony pro účastníky běžecké školy.Po třech pivkách si laufaři nacpali
pod pysky smradlavé pytlíky připomínající mrtvé sršně bez hlav.Je to
jejich osvědčený diatezický prostředek,viz foto.Proběhla zde také
ochutnávka masných a cukrářských výrobků z euroregionu a my ač
neradi,opouštíme se slzami v očích tento nádherný kolektiv a odjíždíme
domů.
Příště si to taky nacpem mezi pysky…………..skól
Jenda a Danielka Hmyzákovic